Odborné texty

Ochrana zvířata welfare 2009 http://www.vfu.cz/welfare/

Široký, L., Tichá, V. 
Dědičně podmíněná onemocnění v čistokrevném chovu psů
(Hereditary illnesses of pedigree dogs)
In Ochrana zvířat a welfare. Brno: VFU Brno, 2009, část B, s. 254-255.

Summary
Lately a lot of attentions is given to hereditary illnesses when breeding dogs. This is a worldwide trend and dog breeding in the Czech Republic within the Czech Kennel Club is no exception. The requirements of healthy dogs is anchored in the kennel club regulations and the breeders clubs require that the dogs are subject to health examinations for hereditary illnesses. This enables them to control the health and welfare of individual dogs and of the breed as a whole.
Key words: dog, breeding, hereditary illness
 
Souhrn
V poslední době je v chovu psů věnována velká pozornost dědičně podmíněným chorobám. Jedná se o celosvětový trend a stranou nezůstává ani chov psů zastřešený v ČRČeskomoravskou kynologickou unií. Požadavek na zdraví psů je zakotven v kynologických předpisech a chovatelské kluby vyšetření zaměřená na dědičně podmíněné choroby požadují v podmínkách pro zařazení do chovu. To jim umožňuje ovlivňovat zdraví a tedy i welfare nejen jednotlivých psů, ale i v rámci celé populace daného plemene.
Klíčová slova: pes, chov, dědičně podmíněné onemocnění
 
Úvod
Jeden z pěti bodů, kterými vymezil profesor John Webster základní požadavky na welfare zvířat, hovoří o „svobodě od bolesti, zranění a nemoci". Právě tento bod je velmi důležitý i z pohledu chovatelů psů. Důvodem nejsou jen problémy, s kterými se potýká samotný pes, ale i dopad, který má onemocnění zvířete na jeho majitele. Nemocný pes představuje zátěž ekonomickou, časovou a hlavně pak psychickou, Do oblasti ekonomické je možné řadit nejen náklady na léčbu psa, ale i určitou finanční ztrátu vyplývající např. u pracovních nebo loveckých plemen z toho, že pes nemůže po nějakou dobu vykonávat práci, kterou od něj očekáváme. Nemocný pes vyžaduje úplně jinou péči než pes zdravý a nemoc svého psa nesou lidé velmi těžce. Je tedy logické, že se chovatelé snaží onemocnění psů předcházet. Nemusí se jednat jen o běžná opatření jako je např. vakcinace, ale velký význam má i způsob vedení chovu, který může mít kladný i záporný vliv na celou populaci plemene.
 
Vlastní sdělení
Samostatnou kapitolu tvoří dědičně podmíněná onemocnění. Problematikou se zabývají kynologické předpisy a např. Chovatelský řád FCI, který je závazný pro všechny členské státy, říká že: „K chovu nelze použít psy s vylučujícími vadami jako jsou poruchy charakteru, vrozená hluchota nebo slepota, zaječí pysk, rozštěp patra, významné vady chrupu nebo anomálie čelistí, PRA, epilepsie, kryptorchismus, monorchismus, albinismus, chybné zbarvení a zjištěná dysplazie kyčelního kloubu těžkého stupně." Nebezpečí plynoucí z dědičně podmíněných chorob si uvědomují i čeští chovatelé a řada chovatelských klubů má ve svých předpisech zakotven požadavek na kontrolu zdraví u jedinců zařazovaných do chovu.
Z hlediska chovu jako celku jsou nejvhodnější genetická vyšetření, protože odhalínejen nemocná zvířata, ale i případné nositele vlohy pro sledované onemocnění. Ne u všech dědičně podmíněných chorob je ale genetické vyšetření dostupné a pak je třeba pracovat s výsledky klinickýchvyšetření psůa fen, které umožňují rozlišení pouze na jedincezdravé a nemocné. To může býtněkdy problém, protože vyšetření, provedená v době, kdy se pes nebo fenka zařazují do chovu, nemusí mítceloživotní platnost a je třeba je v pravidelných intervalech opakovat (např. některá onemocnění očí).V praxi to pak může znamenat, žepes, který byl využíván v chovu jakozdravý, se s časovým odstupem přesunuje do kategorie postižených.
Ze 144 chovatelských klubů Českomoravské kynologickéunie se jich dědičně podmíněnými chorobamizabývá 69. Vzhledem k tomu, že se velmi často jedná o kluby víceplemenné, jsou počty vyšetřovaných plemen ve skutečnosti vyšší. Zhruba je možné říci, ževyšetření zaměřené na dědičně podmíněná onemocnění se u násprovádí cca u 120 plemen psů.Ve většině případů je sledováno jedno onemocnění, u celé řady plemen je ale kontrola širší. Požadovaná vyšetření se nejčastěji týkají pohybového aparátu (HD, ED, PL), onemocnění očí(PRA, CAT nebo kompletnívyšetření očníchvad) a v některých případech se jedná o speciality vyskytujícíse pouze u některého plemene nebo plemen (Cystinurie, CLAD, Fucosidosa, CSNB, patologické ukládání mědi v játrech u bedlingtonů).U některých bílýchnebo převážně bílýchplemen (argentinské dogy, parson russella jack russell teriéři) je prováděno vyšetření audiometrické, u irských vlkodavůa deerhoundůse provádí vyšetření srdce a u některých plemen (kerry blue teriér) se ověřuje vonWillebrandova choroba.
 
Diskuze
Některé chovatelské kluby vyšetření zaměřené na konkrétní chorobu nebo choroby pouzedoporučují a chovatele, kteří je nechají u svých psů udělat, zvýhodňují finančně nebozveřejňují vyšetřené psy tak, aby si chovatelé i zájemci o štěňata mohli udělat představuo tom, jak který jedinec nebo chov z tohoto pohledu vypadá. Většina klubů má požadavek na vyšetření zakotven v podmínkách pro zařazení do chovu. V praxi to znamená, že potomstvonevyšetřeného jedince nemůže mít průkaz původu. Dopad zjištěných skutečností na konkrétnípsy a feny se v rámci jednotlivých plemen a jednotlivých onemocnění liší. Může se jednatpouze o sledování výskytu četnosti vady v rámci populace plemene, častěji jsou výsledkypodkladem pro selektivní opatření. I ta mohou mít různé stupně od vyloučení jedincůs vyšším stupněm postižení (např. HD -C nebo D) až po striktní požadavek na chov pouze najedincích klinicky a v některých případech i geneticky zdravých.
 
Závěr
Sledování výskytu dědičně podmíněných chorob a snaha nechovat na postižených jedincích je celosvětovým trendem a je z hlediska chovu psů velmi důležitou oblastí. Problematiku nenímožné řešit bez spolupráce všech zúčastněných, tedy na jedné straně střešní kynologickéorganizace ČMKU, chovatelských klubů a řadových chovatelů a na straně druhé Veterinárnía farmaceutické univerzity, Komory veterinárních lékařů a ošetřujících veterinářů. Potěšitelnéje, že se chovatelské kluby zaměřují na problémy, které dané plemeno opravdu zatěžují a žese nejedná jen o samoúčelné vyšetřování. Smutné ovšem je, že se pes, který neprojdezdravotním testem, často využívá v chovu tak zvaných čistokrevných psů, ale bez průkazupůvodu. Tato skutečnost běžnému zájemci o štěně uniká.
 
Literatura
Chovatelský řád FCI
Zápisní řád ČMKU
Řád na ochranu psů při chovu ČMKU
Normativy chovatelských klubů

(L. Široký, V. Tichá - Českomoravská kynologická unie, ČR / Czech Kennel Club, Czech Republic
)
TOPlist